Jinak to prostě o tomhle víkendu nešlo. Slunce se nám rozhodlo ukázat, že umí pořádně zatopit a udělat ze skály rozpálenou plotýnku. Na deep water solo tu sice nemáme oblast, ale umíme si poradit.
V sobotu byl na koupališti na Písečném ostrově dětský den, kde se představily místní sportovní oddíly a spolky a nechyběli ani Brabenci. Večer, když už byl na koupališti klid, dostali jsme svolení si trochu zablbnout a slaňovat ze skokanského můstku. Kdo by se bál výšky, když dole žuchne do vody, a tak si můžeme vyzkoušet, jaké to je, když při slanění přejedete konec lana.
Řádně vymáchaní jsme rozdělali oheň u naší klubovny, opekli si večeři a zalezli do spacáků.
V neděli ráno busem dojíždíme na Krojc. Sice tuhle skalní oblast máme jen pár kilometrů od města, ale na pravidelném tréninku v týdnu se sem nedostaneme. Pořádné stoupání od zastávky do kopce dá leckomu zabrat, ale pod skálu se nakonec vyškrábeme všichni. Lezeme spoustu cest ve stupních 4 až 5 UIAA. Někdo tahá, někdo leze s horním.
Po poledni už slunce praží a na skalách začíná být vedro. Naši nerozhodnost jestli prchnout nebo ne velmi rychle ukončí jakýsi rodinný zájezd, který se vyloupl z lesa. Pod skalou je najednou jak na Václaváku. Tak to ne. Zdrháme. A kam jinam než zpět na koupaliště. Ochladit se, vyblbnout v bazénech, dát si zmrzlinu a zakončit tak letní lezecký den.